Noc slunovratu

14. září 2011 v 22:37 | Jehane |  Básnění
Poznámka před čtením: Možná si někteří návštěvníci pamatují první sloku, která tu před časem stála sama samotinká. Celou dobu jsem ale měla pocit, že jí něco chybí. Až nedávno se k ní přidaly další sloky, které doplnily píseň, která teď konečně tvoří celek. Tak snad se bude líbit.


Není to ráno,
však ještě nesvítá.
Tak proč nám říkáte,
že měli bychom jít?
Ještě je noc
a láhev není dopitá.
Tak budeme tančit
a budeme pít.

Není to ráno,
však ještě nesvítá.
V čarokrásných očích
hvězdy smí se pousmát.
Ještě je noc
a láhev není dopitá.
Temné nebe zjasní ohně,
co dnes budou plát.

Není to ráno,
však ještě nesvítá.
Úsměv rudých retů
ve snech můžeme si přát.
Ještě je noc
a láhev není dopitá.
Však se vždycky stane,
co je souzeno se stát.

Není to ráno,
však ještě nesvítá.
Tak proč nám říkáte,
že měli bychom jít?
Ještě je noc
a láhev není dopitá.
Tak budeme tančit
a budeme pít.

Vysvětlivky: jelikož tahle básnička je trochu jiná než ty, co obvykle píšu, rozhodla jsem se raději k ní ještě připojit komentář, kde bych ráda vysvětlila pár drobností. Momentálně se pokouším o jeden takový "rytířský román", kde se vyskytuje spousta venkovského lidu (pro stejný román jsem také napsala báseň Rozverná zemanka a Balada o pošetilci). Tuhle básničku jsem napsala jako pokus o lidovou píseň pro situaci, kde se venkované scházejí ke slavení něčeho podobného jako je letní slunovrat, scházejí se u ohňů, tančí, zpívají, venku na stolech je spousta jídla, nalévá se víno a pivo, zábava je v plném proudu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama