Přicházíš

24. listopadu 2011 v 8:56 | Jehane |  Básnění
Navykla jsem si mlčet,
občas,
jen tak potichoučku
žít a prožívat
každé nadechnutí,
každý úder srdce.

A tehdy promlouváš,
jen tehdy
pokud mlčím,
pokud nic neříkám,
pokud poslouchám
ticho.

Potud mluvíš.
Křičíš.
Dožaduješ se mé pozornosti.
Bojuješ o každé zákoutí
mé mysli
věnované byť jen jedinému Tvému slovu.
Klepeš na dveře.
Otevři.
Otevři, šeptáš naléhavou prosbu.
OTEVŘI!

- Kdo to tluče?
Jsi to Ty?
Otevřu!
Vstup, prosím.-

A teď poslouchej,
říkáš,
budu ti vyprávět
o Lásce.




Pozn.: Dneska vám sem přidávám jednu báseň, která se mi objevila v hlavě zrovna včera při cestě tramvají. Možná vám to přijde zvláštní, že právě na tak hlučném místě se zčista jasna objeví báseň o tichu. Možná že jsem to ticho právě potřebovala a tolik jsem na ně myslela, až se ta myšlenka zformovala v něco, co jsem vám tu právě vystavila. Je to vlastně takové rozjímání o modlitbě (což byl jeden z názvů, který jsem tomu chtěla dát, ale nakonec jsem vybrala jiný - pokud by vám "Rozjímání o modlitbě" přišlo výstižnější, určitě se nebojte mě na to upozornit ;) A to je pro tentokrát asi vše, co jsem vám potřebovala sdělit :-)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 angel-of-my-heart angel-of-my-heart | Web | 24. listopadu 2011 v 9:05 | Reagovat

Pekná.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama