Noc
... poslouchat pokojně oddychující ticho
... dívat se do závratných hloubek hvězdného mihotání
... a zornicemi kopírovat ladné obliny zlatovlasé luny
Občas, když už se mi nechce veršovat, se jen tak zamyslím nad tím, co právě vidím nebo vnímám kolem sebe a pokusím se to vyjádřit slovy. To potom vznikají takovéto neumělé básně pocitů, vůní, zvuků a představ. Pro mě je to způsob vyjádření nebo možná popis naprosto běžných věcí, které den co den vídáme kolem sebe. Jen je občas třeba se zastavit, nepěchat a pouze je vnímat (možná ani ne tak očima). Svět je potom rázem barevnější, veselejší a o tolik nádhernější! Zkuste to :-)