Utkáno z paprsků
Po zimě vítr
znova se nadechl,
z polí a zahrad
strnulost vyhání.
Za oknem ještě
přimrzlým k rámu
ze zpěvu pěnkavy
vyvěštím svítání.
Smaragdy kdosi
na lukách rozsypal,
ve větvích slunce
nechalo svůj třpyt.
Já užaslá pohledem
na tu krásu
ráda se nechám
okouzlit.
Pozn.:Lidičky, už mi to zase básní!!! Tady aspoň vidíte, co se mnou ty ranní páteční přednášky dělají. Úplně pozvedají mou múzu k "velkolepým dílům" :DDDDD
To slyším poprvé, že by nějaká Múza byla ranní ptáče...
Ale báseň je povedená.