Prostě žít

30. března 2012 v 9:53 | Jehane |  Tisíce modrých kvítků


Pozorovat obilí, jak zraje,
a mlčky hledět do duší.
S Monetem se kochat krásou kraje,
jenž přítomnost mou netuší.

Přemýšlet nad plujícími oblaky
a laskat vítr ve vlasech.
S rozedněním vítat v sadu ptáky
a na hřebenu skály tajit dech.

Nejtišší ticho v sobě vyhledat
a loutnu schovat ve větvích.
Ukrytá v kvítí snít a posečkat,
až její struny rozezvučí smích.

Mít radost z chvil a okamžiků
a dlaněmi obzor pohladit.
Pocítit volnost námořníků,
nadechnout se...
... a prostě žít.


Pozn.: Tak dobře, přiznám se, tahle je ze včerejška, ale psala jsem ji až večer, na koleně. Něco takového se zrodí při četbě citátů, když je mysl otevřená a vnímavá...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 TlusŤjoch TlusŤjoch | Web | 9. dubna 2012 v 22:00 | Reagovat

Ticho osvobozuje.

2 Illienel Illienel | E-mail | Web | 9. prosince 2013 v 22:06 | Reagovat

To je nádhera. Já prostě miluju Tvé verše. Tak neskutečně něžné, vnímavé...hladí po duši. Vždycky. A přináší krásu okamžiků do chvil, kdy si ji sami nedovedeme považovat. Otvíráš oči. A do duše vkresluješ krásné obrazy. Děkuji Ti, Jehane.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama