Nedávno jsem objevila seriál Jane Eyre z r.1983 a okamžitě jsem se bezhlavě zamilovala do pana Rochestera. No a pak tak nějak vznikla tahle neumělá a nedokonalá báseň. Některé obrazy jsem použila přímo z filmu. Tak třeba se bude někomu líbit :)
"Sbohem" Jany Eyrové
Já nepoznala lásku
a nevím, co je žárlivost.
Pravdu měl, kdo řekl,
že pod mými víčky chlad se narodil.
Jsem v kutně zahalená ctnost
s růžencem na opasku.
Zažila jsem pár krásných chvil.
Teď prázdnota zbyla mi tu.
Musím vás opustit!
Zrazená se zpustošeným srdcem.
Truhlici něžných citů
kdosi mi hrubě vyplenil.
Usedá prach v mých šlépějích.
Nevím, kam jít, a nevím, zda bdím.
Tuším, že zanedlouho
v ústraní utichne život můj.
Stačí! Už dost! Asi zešílím!
V uších mi stále zní její smích...
Kéž vítr z planin odvane
mé "sbohem" k sadům thornfieldským.
Jestli se znova tážete,
zda milovala jsem vás, či váš pozlacený stín,
znovu vám věrnost potvrdím.
Zpět se však nevrátím. Už ne.
Sbohem, Edwarde!
Moc hezké...: Tleskám
