Únor 2013

Šité na míru

21. února 2013 v 19:02 | Jehane O´Tee |  Leporelo
Vlastně ani nevím, jak mě zrovna tohle napadlo, ale vím jistě, že to bylo při čtení nějaké básně od někoho úplně jiného než jsem já. Jen vím, že ta báseň nebyla ani o básních, ani o šití. Jenže o čem tedy vlastně byla? To už si taky nevzpomenu. Prostě ta neznámá báseň neznámého autora dala nic netušíce vzniknout mojí básni. Je taková netradiční, hravá, vypovídající obsahem i formou (možná jste si všimli, že řádky nejsou nastříhané právě tak, jak by normálně měly být...). No nemusí se líbit všem, stačí když třeba alespoň někomu :)


Šité na míru

Ze stříbromodré látky snění
stříhám
si na
nové básně které možná
budou vznikat
někdy v
budoucnu až se mi
podaří sešít
jednotlivé
kousky dohromady tak
aby
to k sobě
pěkně
sedělo a
hlavně nesmím
zapomenout vytáhnout špendlíky
aby básně nebodaly
do očí

Za oponou

16. února 2013 v 13:44 | Jehane |  Tisíce modrých kvítků
Jak se tak procházím nevábně sněhem poznamenanými uličkami města, tak najednou kolem sebe vidím, že...

ZA OPONOU

Stalagnáty z podvozků
stalagtity ze střech
na zemi leží všehochuť

Markýza andělů

11. února 2013 v 20:34 | Jehane |  Jejich hlasy mými ústy

Markýza andělů

Krása a mámení,
tanec a na rtech smích.
Každému muži
hned hlavu zamotám.
Je to snad vážný hřích?

Vlasy mám od slunce,
v očích je opál asi.
A z čeho srdce mám,
pověz mi, Nicolasi.

Zjizvený obličej
a šrámy na duši.
Směněná za důl,
jak vzácný drahokam.
Plakat se nesluší.

Pleť jako z mramoru,
koketně klopím řasy.
Komu své srdce dám,
co myslíš, Nicolasi?

Prý je to čaroděj,
snad sama netuším.
Den za dnem jeho
kouzlu víc propadám.
I když je zle, jsem s ním.

Po boku manžela
v Toulouse si češu vlasy.
Pro něho srdce mám.
Buď sbohem, Nicolasi.

VERA ICON

7. února 2013 v 20:58 | Jehane |  Básnění

Mé patronce k svátku...


VERA ICON

Není to daleká cesta
jen co by kamenem dohodil
I dnes by házeli
odsouzenci pod nohy
nebýt vojáků
střežících každý jeho krok

Prosvítání

2. února 2013 v 19:55 | Jehane |  Leporelo
Dlouho mlčela a já myslela, že už mě snad ani nenavštíví. Ale přišla a cosi mi pošeptala do ucha. Může to být pohádková báseň nebo metafora k přicházejícímu jaru... Nechávám prostor pro vaši fantazii :)

Prosvítání

Zatoulané v mracích slunce
poztrácelo zlatý třpyt.