Seznamte se s Antonínem Sovou

23. dubna 2013 v 18:00 | Jehane |  Recenze
SEZNAMTE SE S ANTONÍNEM SOVOU

Dnes bych vám, milí čtenáři, chtěla přiblížit dalšího českého básníka. Vsadím se, že všichni tady školou povinní o něm aspoň na půl zacpaného ucha něco zaslechli. Po pravdě, když jsem ho objevila v knihovně, taky jsem si pomyslela, že je mi to jméno nějaké povědomé a tudíž jsem se o něm asi kdysi musela učit. Ale že bych si vzpomněla alespoň okrajově na něco z jeho díla... to teda ani náhodou.


Vybrala jsem pro vás báseň, která tematicky koresponduje s tím, co právě teď najdete za okny. Mně se moc líbila hlavně proto, že je taková něžná, rozverná, svěže jarní a někdo si v ní možná najde i kousek zatoulané, křehké erotiky. Záleží na vás, jakýma očima se na tuhle báseň podíváte.

Jaro
(sbírka Básníkovo jaro)

Pod čí to okna zotvíraná
přichází Mladost z jara tak z rána?....
Slyšíš ten pochod?
Pískot vrbových píšťal,
posměšných dud?
Čtverce louky mezi lesy
bíle svítí nahými běsy,
ret jich polibky zrud.
Křehké jak křišťál
smíchy zvučí.
To se zas Mladost
milovat učí.

K sobě lne a se sbratří
slunce, vzduch, voda, vítr, stín,
láska s láskou se spatří,
polibky kvete, zrá plodem klín.

Odstínů, světel, olše a buky
pozdravy berou z ruky
jarnímu poslovi.
Slyšíš smích, pláč a kvil?
Tanec zříš kolový?
Nádherná jarní jak duha
žehne v les borový.
Po bílé zimě jak snění,
melancholickém zamyšlení,
rozluce na tisíc větrných mil,
druh jak když najde druha.

Šepty tajemnými
vzbuzen, vyhlížím z rána.
V jasu té rozkvetlé louky
Mladost bosá jde, vykasaná
pod okny mými.


Rozhovor s Antonínem Sovou

Pane Sovo, řekněte mi o sobě pár základních údajů. Zajímalo by mě, kde jste se vlastně narodil?
Ono to je tak dávno, že už to snad ani není pravda, a kdybych neměl rodný list, byl bych si ani nevzpomněl. Bylo to ještě za císaře pána, 26. února 1864 v Pacově, to je takové malebné městečko poblíž Pelhřimova. Narodil jsem se na zámku. Zámeckým pánem jsem ale nebyl. (smích)

Co vás přivedlo k poezii?
Myslím, že můj otec ze mě chtěl mít spíše hudebníka. Ale mě to táhlo k literatuře. K poezii jsem se dostal hlavně díky tomu, že jsme se s rodiči přestěhovali do Lukavce, kde jsem se seznámil se slečnami Vrchlickými (byly to sestry toho Jaroslava). Ty mě zasvětily do poezie lumírovců - to byla skupina umělců kolem časopisu Lumír, snažili se povznést českou literaturu na evropskou úroveň. A docela se jim to podařilo, nemyslíte?

Dokázal byste svou tvorbu zařadit do nějakého stylu?
Brousil jsem trochu do realismu, symbolismu a impresionismu. V pozdější době jsem se ale soustředil spíš na přírodní a subjektivní lyriku. Sem tam se mi povedla nějaká ta písňová forma, hlavně v milostné lyrice.

Řekl byste o sobě, že jste byl vlastenec nebo mravokárce?
Mravokárce snad ani ne. Samozřejmě jsem se snažil o hledání morálních a společenských hodnot, a nebylo by na škodu, kdyby si z toho čtenáři něco vzali. Nebál jsem se dát najevo protispolečenské postoje celé naší mladé generace.Vlastenec jsem byl, to rozhodně. Ve spoustě mých děl najdete odkazy na můj rodný kraj, například v básnických sbírkách Zpěvy domova nebo Z mého kraje.

Svá první díla jste publikoval pod pseudonymem. Prozradíte nám jej?
Tak tedy dobrá, můj pseudonym tehdy byl Ilja Georgov.

Můžete se pochlubit celou řadou básnických sbírek. Uvedete alespoň pár nejznámějších názvů?
Napsal jsem například Květy intimních nálad, což je impresionistická přírodní lyrika, nebo Vybouřené smutky, Ještě jednou se vrátíme, což jsou obojí symbolistická díla, či Básníkovo jaro, kde můžete najít převážně přírodní lyriku. Napsal jsem také pár prozaických děl, jako třeba Pankrác Budecius, kantor, nebo O milování, lásce a zradě.


Děkuji Antonínu Sovovi za rozhovor a přeji mu do budoucna spoustu nových čtenářů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Amia Amia | Web | 15. srpna 2014 v 21:17 | Reagovat

To je super, tohle seznámení. Rozhodně zábavnější než se to nudně učit :-)

2 Jehane Jehane | E-mail | Web | 17. srpna 2014 v 21:37 | Reagovat

[1]: Tak to mě moc těší, že jsem zaujala. Není to zas tak dávno, co jsem se naposledy trápila češtinou, takže si dokážu docela živě vybavit, jak mě to "bavilo". Proto jsem se snažila dát tomuto seznámení co nejméně formální podání.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama