Seznamte se s Luisou Novákovou

6. dubna 2013 v 10:00 | Jehane |  Recenze
Pozn.: možná se teď někteří z vás v duchu ptají, proč ji tady vyvěšuji znova. Máte pravdu, Tahle autorka už tady v recenzích je podruhé, nicméně tentokrát bych vám ji ráda představila jako básnířku. Tak tedy...

SEZNAMTE SE S LUISOU NOVÁKOVOU

Luisa Nováková
z knihy Sestra volavek

Nakřáplá loutna beze strun
mi tenhle příběh vyprávěla.
Na hmatník usedla jí včela
a v okně jako odvázaný člun
se houpal vítr dubnový.
A bylo sladko poslouchat
to, co jen stará loutna ví.



Křestní jméno tomu sice příliš nenapovídá, nicméně skutečně se jedná o českou autorku. Když jsem přemýšlela, jak uvést první článek ve své rubrice, říkala jsem si, že by to měl být rozhodně český autor (trocha vlastenectví nám nikdy neuškodí). A koho jiného uvést jako prvního, než autorku, která mě vlastně tak nějak k básním přivedla. Ale dost už o mně. Představuji vám méně známou současnou českou prozaičku a básnířku Luisu Novákovou. Dnes jsem pro vás vybrala její Sonet o červnovém větru:


Sonet o červnovém větru
Luisa Nováková

Do mého pokoje vstoupil červnový vítr.
Proklouzl oknem, přisedl si ke mně.
Snad že tam venku mrholilo, letně a přetajemně,
jako by dávno zatoulaným kočkám najednou přišlo líto

ptáčnic ve starých zpustlých zahradách,
co dozrávaly včera navečer
a jenom divý černobýl, střemcha a jitrocel
tušily jejich marnou touhu a osamělý strach.

Můj vítr zavířil a vzbudil jablka schoulená na obraze.
Lekla se, z rámu utekla, skutálela se na zem
a běžela se všechna schovat do mých očí.

Dřív než se vítr protáhne, dřív než se znova stočí
a křídlům záclon zachce se z vězení háčků uletět.
Než o vzduch bíle opřená mi zamávají naposled.


Ze života:
Luisa Nováková se narodila 19. října 1971 v Brně. Jejími rodiči jsou Jaroslav Novák, nakladatelský redaktor, a Zuzana Renčová-Nováková, básnířka. Je tedy očividné, že k literatuře nikdy neměla daleko. Její sestra Ester Nováková se také věnuje literatuře.
Vystudovala češtinu a polštinu na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. V roce 2003 získala titul Ph.D, v oboru česká literatura.
V letech 1990 - 1991 pracovala v nakladatelství Petrov, později v letech 1997 - 2004 pracovala v nakladatelství Akcent ve funkci redaktorky. Dnes bychom ji našli na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně jakožto odbornou asistentku.
Je (popř. byla) členkou České sekce mezinárodní IBBY, Obce spisovatelů, Rady Obce spisovatelů, Výboru Sdružení autorů literatury pro děti a mládež při Obci spisovatelů, Obce moravských spisovatelů. Stala se také výkonnou redaktorkou odborného literárněvědného periodika Bohemica litteraria.
V rámci pedagogické činnosti se věnuje těmto oblastem - Česká literatura 20. století, Kapitoly z moderní literatury pro mládež, Nedílnost literatury pro mládež a literatury pro dospělé, Proměny pohádky, Literatura pro děti a mládež, Tvůrčí psaní, Redakční práce, Česká literatura 19. století.
Její díla byste našli v oddělení poezie i prózy. Z oblasti poezie od ní zatím známe pouze sbírku A potají. Několik básní se objevilo také v jejích románech. Například v románu Sestra volavek je každá kapitola nejprve uvedena krátkou básní, jejíž obsah koresponduje s dějem kapitoly. V dalších dílech, např. v románech Překročit Sabiren, Kámen vládců nebo Krajina s jednorožcem se básně objevují většinou ve formě písní, které kouzelně dokreslují atmosféru příběhu.
Tato autorka svou tvorbou rozhodně má co říci. Oslovila mě jak tématy, která si pro své básně vybírá, tak stylem psaní. V básnické sbírce A potají najdeme 33 nádherných básní, které vyprávějí o rodném Brně, krajinách z autorčiny fantazie, ale hlavně o přírodě a jejích krásách. Básně mají často formu sonetů. Její tvorba mě moc bavila. Je z těch, které si můžete číst znova a znova, a pokaždé objevíte něco nového. Myslím, že pokud se do básní Luisy Novákové plně ponoříte a necháte je znít hluboko v sobě, už na ně nikdy nezapomenete.

Na závěr bych ráda přidala pár internetových odkazů, kde si můžete přečíst rozhovory s touto spisovatelkou:

· "Pokud si nevychováme čtenáře mezi dětmi, jako dospělí už se čtenáři nestanou."
· "Jednorožec do bájného světa patří."


Luisa Nováková
z knihy Sestra volavek

Tak skončil příběh, bledý půlměsíc
vzbudil se pozdě, neslyšel z něj nic.

A loutna, co neměla struny,
když půlnoc venku byla zralá,
přátelsky na mě zamrkala,
jak to jen staré loutny umí.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama