A kde je, hernajs, ta Edelweiss?! - část první

31. prosince 2013 v 14:16 | Jehane |  A kde je, hernajs, ta Edelweiss?! ... aneb cestopis z pohledu strašpytlíka
Milí a zlatí, připravila jsem si pro vás nový cestopis. Tentokrát to bude na téma letní Rakousko a jeho krásy. Zvu vás na výpravu do Štýrska za bájnou Edelweiss (neboli protěží alpskou). Pevně doufám, že se vám bude líbit :)


A KDE JE, HERNAJS, TA EDELWEISS?! ... aneb cestopis z pohledu strašpytlíka


Protěž alpská


Víte, co se stane, když koncem srpna vyrazí pět dobrodruhů na výpravu do Alp za bájnou Edelweiss? To asi neuhodnete. Tak se raději pohodlně usaďte a já vám o tom něco povím.

Vítejte v zemi hranatých krav, jódlujících harmonikářů a takových bílých střapatých kvítek, která nejsou kdovíjak hezká, ale v rámci lidové tvořivosti a všeobecné oblíbenosti je najdete naprosto všude. Že byste je však někdy potkali, jak se jen tak se sluní na louce, o tom si můžete nechat zdát. Leda by je tam někdo zapomněl. Řeč je samozřejmě o protěži neboli bájné Edelweiss. Nějak se stalo, že se našich pět dobrodruhů vydalo opět po letech do Rakouska. Pokud si myslíte, že tam ještě nikdy nebyli, ráda vás vyvedu z omylu. Ale vzhledem k malebnosti této krajiny se rozhodli dát jí ještě jednu šanci, aby jim konečně vyjevila tajemství Edelweis. Dokonce se jim nějakým zázrakem podařilo najít pár kopečků, které dosud nepokořili.

***

DEN PŘED DNEM PRVNÍM

Chata Huberhof

Po vcelku úmorném celodenním cestování nás přivítala roztomilá hospodářská chata s názvem Huberhof zdobící svah jen pár kilometrů za městečkem Schladming. Příjezdovou cestu střežila hnědá koza s potutelným výrazem ve tváři. Dali jsme se do uzavírání sázek, zdalipak nás nechá projet bez zaplacení mýtného - věru nevím, čím bychom ji podarovali. Ale prosvištěli jsme si to kolem ní, ani nemrkla. Což pro nás byl impuls k uzavírání nových sázek, protože jsme se nemohli dohodnout, jestli to náhodou není jen vycpaná kozí atrapa. Tady v Alpách by se tomu člověk snad ani nedivil. Příštího dne na nás koza milostivě, avšak velice živě, kývla černou, pěstěnou bradkou.

Potutelně se tvářící hlídací koza

To bychom ovšem nebyli v srdci alpského venkova, kdyby se tu popásala jen koza. Z balkonu našeho dočasného obydlí jsme měli výhled na spoustu načechraných ovčích polštářků, které očividně neměly nic jiného na práci, než se mírumilovně potulovat po rozlehlé pastvině a zdobit horstvo.

Čas od času se nad údolím ozvalo mocné zafrkání. To o sobě dávali vědět koně chovaní v nedaleké ohradě. Tedy označení kůň je v této situaci přece jen asi příliš vzletné - většina těch zvířat neměla v kohoutku snad ani 140 cm.
Kromě těchto animálií jsme u chaty objevili ještě kotec se spoustou pestrobarevných králíčků, jednoho zrezivělého kočkohada (no, tak jako tohle zvíře snad dokážou syčet jedině hadi, na druhou stranu to bylo malé, čtyřnohé, roztomilé a zrzavé, takže teď nějak nevím...) a jednoho psa baskervilského, se kterým jsem se nakonec přece jen skamarádila především prostřednictvím vysoce sofistikované hry "hoď-mi-klacík-a-já-ti-ho-po-chvíli-rošťačení-zase-přinesu".

To bychom za sebou tedy měli večer příjezdu. Ale o tom jsem se vlastně vůbec nechtěla rozepisovat. Nicméně stalo se. Na druhou stranu v tuto pozdní dobu jsme zažili ještě jednu drobnou epizodku, o kterou bych se s vámi také ráda podělila, protože něco takového se jen tak nevidí, to mi věřte! Vydali jsme se na procházku soutěskou vinoucí se ze Schladmingu směrem k vesničce zvané Rohrmoos, jíž protékala říčka zvaná příhodně Wilde Wasser. Okolí bývá v noci nasvícené pestrobarevnými světýlky a celkový efekt je opravdu originální. Přitékající prameny jsou zase ozdobeny roztomilými drobnými mlýnky, které jsou umně zhotovené ze všudypřítomného dřeva a dalších roztodivností, lžičkami počínaje a zvonečky konče.

Vodní mlýnek

Náš příběh ale ve skutečnosti začíná až následujícím ránem. Připravte se, přichází den první.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 8. ledna 2014 v 21:34 | Reagovat

Strašně mi to připomnělo písničku Edelweiss z filmu Za zvuků hudby. Znáš? http://www.youtube.com/watch?v=7l8t85khtIw

2 Jehane Jehane | E-mail | Web | 10. ledna 2014 v 19:34 | Reagovat

[1]: Jasně že znám, je to jeden z mých nejoblíbenějších muzikálů!!! :) Taky jsem si tam na horách tuhle písničku pořád pobrukovala, až jsem tím lezla všem okolo na nervy :D

3 maglaiz maglaiz | E-mail | Web | 10. ledna 2014 v 19:56 | Reagovat

[2]: Konečně někdo! :-D Inu, je pravdou, že mi by to také lezlo na nervy zpívat to pořád dokola. Také bych Tě žádala o změnu repertoáru, případně do Tebe kopla, aby se jehla pohnula na LP dál :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama