A kde je, hernajs, ta Edelweiss?! - část druhá

1. ledna 2014 v 14:00 | Jehane |  A kde je, hernajs, ta Edelweiss?! ... aneb cestopis z pohledu strašpytlíka

DEN PRVNÍ

Naši šňůru výšlapů jsme zahájili na hoře Planai. Inu co si budeme povídat, první úsek, takových cca 1000 m, nebyl nikterak příjemný. Mohla za to z velké části skutečnost, že jsme tuto vzdálenost nešli pěšky.


Okolo hory Planai

V této části vyprávění bych se vám zřejmě měla představit. Máte před sebou největšího strašpytla, co se výšek čítajících nad 5 m týče. Není tedy divu, že bych rozhodně dala raději přednost náročnému výšlapu bezmála kilometrového převýšení před pohodlným svezením na lanovce. Jak si dovedete představit, letošní zahraniční výletnictví pro mě představovalo velmi hutnou terapii.

Tímhle terénem jsme začínali

Procházka následující po opuštění prostoru lanovky už ale byla bez výhrad příjemná. Zahrnovala pořádné kopce, hromady kamení, pot a dřinu. Zajímavé bylo také rázné střídání terénu: hustý jehličnatý les - serpentiny po kamenité suti - a PRUDKÝ stoupák, kde nechyběly ani řetězy na závěrečném skalnatém hřebeni.

Střídání terénů

Prostředí, o kterém se zmíním nyní, možná otřese vaším estetickým cítěním, ale věřte, že je to nezbytné pro utvoření uceleného pohledu na Alpské velehorstvo. Představte si buclatého, růžolícího trpaslíčka s červenou čepičkou a modrými kalhoty v předzahrádce dokonale upraveného domku mezi sladkými růžičkami a pestrobarevnými maceškami. Tento obraz podržte v mysli. A teď si představte sametově jemnou louku celou fialově růžovou od spousty fialově růžových lat drobounkých kvítků, na jejímž pozadí se do výšky vypínají sluncem ozářené skalisté masívy. Už máte představu o definici kýče? To jsem ráda. Pak tedy dokážete pochopit, čím jsme si museli projít. Kdybychom aspoň mezi vší tou fialovo - sametovou změtí spatřili třeba jedinou Edelweiss, byl by průchod touto dokonalostí aspoň o stupeň snesitelnější. Tato drobná kytička by konečně do řádu vnesla trochu kýženého chaosu. Dnes nám to však nemělo být dopřáno.

Kýčovitá růžovo-hornatá nádhera

No a pak už bylo naším jediným cílem pouze přežít lanovku zase směrem dolů. A pro dnešek máme odzvoněno.
Tak nastal večer. Až nastane jitro, bude den druhý.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama