O luně

23. února 2014 v 21:14 | Jehane |  Tisíce modrých kvítků
Kouzelný měsíc se sotva přehoupl přes úplněk a už zase ubývá... čím blíž k novu, tím blíž k jaru.







O LUNĚ

Nad spícím krajem ze sna zívá
zlatavá luna zádumčivá.
S večerem jak déšť kopretin
k lukám se snesl bílý stín.

Pasáček hvězd, zrcadlo slunce,
tajemství střádá v noční tůňce,
závojem jíní zdobí sad.
O čem si luna dává zdát?


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Illienel Illienel | E-mail | Web | 25. února 2014 v 20:05 | Reagovat

Krásné! Ale nic jiného se snad u Tvých veršů ani nedá říct. Tou poznámkou o jaru v úvodu jsi mě velmi potěšila. Máloco mi mohlo udělat v tuto chvíli větší radost. Ano, kéž by už bylo jaro. sice to znamená maturitu a přijímačky, ale bude to za námi. Bez ohledu na to si hodlám jaro vychutnat a užít! Zádumčivá luna - nádherné, k večeru snesl se bílý stín - nejdříve jsem přemýšlela jaký, al epasáček hvězd - nádherné byjádření, mi to objasnil. Náherné, něžné, poetické. Jako všechny Tvé básně. A obráek? Dokonale k tomu sdí. Moc pěkný. :-)

2 Jehane Jehane | E-mail | Web | 31. března 2014 v 21:28 | Reagovat

[1]: Děkuji za takovou chválu, asi se teď trochu začervenám :D Doufám, že si užíváš plnými doušky to nádherné jaro, které letos řádí všemi dostupnými prostředky! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama