Duben 2014

Básnění v ulicích - Guerilla poetring

29. dubna 2014 v 21:57 | Jehane |  Oznámení
Milí návštěvníci, čtenáři a komentátoři,
mám tady pro někoho novinku, pro někoho starou známou věc. Nedávno jsem se dostala k takové šikovné akci s názvem Guerilla poetring aneb partyzánské básnění v ulicích.

Pozvání

26. dubna 2014 v 12:00 | Jehane |  Tisíce modrých kvítků
Za okny sleduji přicházející bouřku a těším se, jak se po ní zase pročistí vzduch. Těším se na svěžest a klid, který přinese. A závan dálek, o kterých vypráví. Proto ji zvu k nám...


POZVÁNÍ

rozervaná šedá oblaka
jak mořská pěna
jen cáry zbyly na ozdobu
a vítr klopýtá
s plnou náručí
přesto mi přináší
i dusnem ztěžklou
vůni probuzených šeříků
místo zvonku
prvními kapkami
do okna zacinká

Jdeš k nám?
Vítej!

Mini č.7

25. dubna 2014 v 12:00 | Jehane |  Ze zemí jitřního slunce
Tahle je opravdu mini-mini. Obzory zlátnou řepkou, kam jen oko dohlédne. Může se pak člověk divit, že mu to najednou začne básnit?

V ŘEPKÁCH

Do polí vešlo slunce
okoupalo se v ranní rose
a letmo políbilo
podřimující řepkové kvítky



...štětcem (7)

24. dubna 2014 v 17:42 | Jehane |  Malováno...
Moje babička miluje obrazy Jakuba Schikanedera. Mají v sobě něco hlubokého, jako by nosily příběh, který zůstal nedopovězen. Povětšinou jsou namalovány v temných odstínech a skrývají stinná zákoutí, pár nezřetelných postaviček a kouzlo podvečera. Já osobně mám nejraději ty s lampou. Celý obraz je pochmurně šedý, ale lampa z něj vždycky vystupuje jako maják na skalách nad rozbouřeným mořem. A když už mluvíme o tom rozbouřeném moři, jeden takový větrný den jsem si pro babičku dovolila okopírovat. Použila jsem tempery a obyčejný tvrdý papír, ani ty barvy nejsou tak příznačně zašedlé a pošmourné, jak by měly být, ale jinak jsem s výsledkem celkem spokojená. Zbytek posuďte vy :)

Mini č.6

10. dubna 2014 v 20:41 | Jehane |  Ze zemí jitřního slunce
Venku trošku zafoukalo, vítr klepl cípem rozevlátého pláště do okenních křídel a mně to připomnělo báseň. Ráda bych se o ni s vámi podělila.

VICHŘICE

popadal vítr do sadu
zběsile máchá dlaněmi
shazuje květy nedochůdčata
a nedochůdčata vrabčáky
tříští svět do křiku meluzín
a není k utišení

co jste mu provedly
větrné mlýny
že se tak rozzuřil

Jak tichý zloděj

9. dubna 2014 v 18:36 | Jehane |  Tisíce modrých kvítků
Tak nějak myslím, že ani není třeba vám popisovat, jak tahle miniaturka vznikla. Sama totiž přesně nevím. Najednou tady byla.

JAK TICHÝ ZLODĚJ

s prvními paprsky
vkradu se po špičkách
do spících zahrad
jak tichý zloděj
o klid je oberu
v nitru jej uschovám
to abych uměla
i za nocí přezpívat
popěvky sýkorek

Zrcadlení

8. dubna 2014 v 19:54 | Jehane |  Tisíce modrých kvítků
Zahleděla jsem se do tiché hladiny na pohled téměř nehybné řeky. Snad až příliš hluboko jsem se zahleděla. Jak se dívá na svět očima okolní krajiny! Jak sama vyzařuje klid a pokoj stoupající k obloze až ze samého dna. Jak poklidně a nerušeně plyne. Sama jako zrcadlo...


ZRCADLENÍ

hladina oblaků
zahrada rákosu
zrcadlo svítání
kolébka hvězdných svící

jiskření zpoza snů
plynutí věčnosti
korouhev poklidu
a portrét mě i tebe