Pozvání
26. dubna 2014 v 12:00 | Jehane | Tisíce modrých kvítkůKomentáře
Krásné, i když nejde zrovna o můj šálek čaje. Rozhodně Ti moc závidím tu bouřku, u nás párkrát zahřmělo, já už se začínala těšit... A nic z toho. :/
[1]:Díky za milý komentář. V bouřkách je opravdu něco neuchopitelného!
[2]: Moc děkuji za nahlédnutí, i když, jak říkáš, to není Tvůj šálek čaje. O to víc milý komentář potěší!
Požehnaný to den, kdy jsem poprvé nahlédla na Tvůj blog! Nikdy mě Tvá tvorba nepřestane těšit, překvapovat a hladit po duši. Díky! Dnes mám za sebou více než hodinové cestování prudkým deštěm, během něhož jsme doputovala ža k babičce, do tichého zapomenutého městečka na kopci, uprostřed lesů, na Ptačinu, kde se zpěv ozývá od rána do noci. Z lesů stoupá pára, vzduch je těžký a voní vším, co kapky přinesly. I tím šeříkem, jehož vůni, barvu i tvar tak miluji. Stejně jako bouřky a jarní i letní deště. A ten vzduch...a Tvé básně. Tato je pro mě zvláště kouzelná a mému srdci blízká...![]()
Miluju letní bouřky. Když se zničehonic modrá obloha zahalí pochmurnými mračny, zabouří se, svlaží horkou zemi a opět vysvitne večerní sluníčko. Zrovna jako včera!

Krásné pozvání!