Zahleděla jsem se do tiché hladiny na pohled téměř nehybné řeky. Snad až příliš hluboko jsem se zahleděla. Jak se dívá na svět očima okolní krajiny! Jak sama vyzařuje klid a pokoj stoupající k obloze až ze samého dna. Jak poklidně a nerušeně plyne. Sama jako zrcadlo...
ZRCADLENÍ
hladina oblaků
zahrada rákosu
zrcadlo svítání
kolébka hvězdných svící
jiskření zpoza snů
plynutí věčnosti
korouhev poklidu
a portrét mě i tebe
Krásné je to.
Poklidná hladina vody...voda je pro mě nádherným zázrakem, Božím darem a živlem nekonečně proměnlivým, živým a inspirujícím. A stejně tak Tvé básně. Jsou krásné, inspirující, uklidňující, ale působí i v mnoha jiných proměnách...vyvolávají nespočet emocí a myšlenek. Ty máš také dar. a já Ti moc děkuji za to, že se o něj s námi dělíš.