Srpen 2014

Vítr s fialkami 2/2

28. srpna 2014 v 11:54 | Jehane |  Povídání
Milí čtenáři,
s radostí si vám dovoluji oznámit, že za včerejší noci spatřila světlo světa druhá část baladické pohádky Vítr s fialkami. Doufám, že se vám příběh bude líbit a netrpělivě očekávám všechny vaše dojmy, postřehy, kritiku a jakékoliv další komentáře. Přeji příjemné čtení :)

PS: První část doznala jistých úprav v textu, takže doporučuji do ní také nahlédnout i v případě, že už jste měli tu čest...


Vítr s fialkami - 2.část

Sotva se ozval první skřivan pod oblohou, všechno se začalo probírat se spánku. Byla to prazvláštní noc. Jako by tma sváděla souboj se světlem a žádný z nich nezvítězil. Až se nakonec světlo i tma položily vedle sebe, mocnosti stejně silné, stejně trvalé. Nikdo nezvítězil a nikdo nebyl poražen. Prazvláštní noc.

Liborovi se zachvěla víčka. Co se mu to jen zdálo? Podivné sny, kdosi v nich mluvil o zákonu a odplatě a kdesi voněly fialky, až se hlava točí. Když se však rozhlédl kolem sebe, spatřil jen palouk pokrytý kapradím a drobnými lesními zvonky, jejichž kalichy si vypůjčily barvu od západního nebe. A o kus dál netrpělivě popocházela jeho malá průvodkyně.

Kdybych byla královnou všech vod

18. srpna 2014 v 15:52 | Jehane |  Souznění
Tímto článkem budu tak trochu dělat reklamu Klubu Snílků (http://libere.blog.cz/), protože námět na báseň, kterou jsem tentokrát vytvořila, pochází právě z tohoto snílkovského blogu. Každý týden se tam objevuje obdoba zdejšího tématu týdne, tedy Iluze. Je to taková inspirace třeba pro ty, kdo nevědí, o čem by se tak zrovna dalo psát. Vzala jsem to jako výzvu, abych zjistila, jestli i já jsem schopná napsat něco na určité zadané téma, které se nachází na obrázku a v hudbě (obrázek mořské panny a instrumentální hudba s keltskými prvky, iluze 141). Tak tedy tentokrát něco pro milovníky všech vod:


KDYBYCH BYLA KRÁLOVNOU VŠECH VOD
a ty paprsek měsíce,
co se zamotal vrbě do vlasů,
přišel bys ozářit mé hladiny?

Kdybych byla vlnou na moři
i tichem skrytých tůněk
a tys byl jemný vánek,
přišel bys mě něžně pohladit?

I kdybys přišel,
z hlubin svých vod
nikdy nenajdu k tobě cestu,
můj větře,
usínající na křídlech racků.

Pampeliška

8. srpna 2014 v 20:00 | Jehane |  Herbář


PAMPELIŠKA

když rosa míří za sluncem
a mlha se vznáší nad údolí
tisíce zrcadel vrací
paprskům jejich třpyt
a louka je jako zlatohlav

Fialka

7. srpna 2014 v 21:56 | Jehane |  Herbář
Tak jsem se na ty květinky zkusila podívat poetickýma očima a tímto vás zvu do svého básnického herbáře...


FIALKA

navlékni si Země
prstýnky s ametysty
prstýnky jara
a pozvi lesní víly
ať ti zatančí u nohou



Čekanka

4. srpna 2014 v 20:00 | Jehane |  Herbář
Jednou jsem četla jakousi básnickou sbírku, už si nevzpomenu na její název ani na autora, ale zato si pamatuji, že v ní byla spousta krátkých básní výstižně popisujících různé květiny.
Když jsem tento týden jezdila křížem krážem po českých silnicích, všimla jsem si, kolik podél nich roste čekanek. Všechny cesty jsou lemované touto drobnou, nenápadnou květinkou, až se meze zamodrají. A tak mě napadlo, jak bych ji asi popsala ve verších?


ČEKANKA

Na koho čekáš
na mezi u cesty?
Kdo na tě zapomněl,
žes promodrala zimou?

Mini č.9

3. srpna 2014 v 20:40 | Jehane |  Ze zemí jitřního slunce
Vedro a parno, cestování a stesk po vlastní postýlce... a tak vznikne báseň. Mimochodem, prvek uléhání na polštář z trávy jsem si vypůjčila od mistrů staré japonské poezie, kde se tímto obratem vyjadřovalo putování daleko od domova.


V těchto parných dnech
stýská se mi
po stinných oázách Opavy
já však uléhám
na polštář z trávy
tak daleko od tebe
a tiše si zpívám
s jinými řekami

Mini č.8

2. srpna 2014 v 21:05 | Jehane |  Ze zemí jitřního slunce
Jedna letní zamilovaná... ačkoli vlastně se v ní mluví o podzimu a jaře, ale hlavně o lásce. Inspirováno starými japonskými básněmi.

Kéž by na podzim
s hejnem divokýchu husí
odlétly i mé vzpomínky
nemám-li tě nikdy nazývat svým
ale kdyby ses rozmyslel
přiveď mi ty husy
na jaře zpátky