Listopad 2014

Za deště

20. listopadu 2014 v 12:00 | Jehane |  Ze zemí jitřního slunce
Nikdy mi při pohledu na déšťza oknem nepřipadalo, že by stromy plakaly. Ale dnes jsem nedokázala najít výstižnější slovo pro drobné kapky padající z okrajů větviček.

ZA DEŠTĚ

stromy pláčou
když je nebe šedé
a vlaštovky nizoučko
zírají do němých oken

to asi proto
že se slunce
zapomnělo smát

Zasněná

18. listopadu 2014 v 17:27 | Jehane |  Ze zemí jitřního slunce
Tahle báseň vlastně vznikla ve školní lavici. Původně byla reakcí na to, že jsem si absolutně nebyla schopná vybavit, o čem že se to tady už asi půl hodiny bavíme... Ale pak jsem se rozhodla tomu dát poetický nádech :)

ZASNĚNÁ

po špičkách
prosmýkla se kolem mě
přítomnost
otevřela dveře
a byla ta tam

teď se jen divím
kam se poděl
ten včerejší den



Listopad

18. listopadu 2014 v 17:23 | Jehane |  Tisíce modrých kvítků
Nikdy jsem neměla ráda listopad. Měla jsem ho za nejsmutnější ze všech měsíců, plný smutku, usychání, depresí, tmy. Až do chvíle, kdy jsem objevila hromady neshrabaného listí, slunce mezi mraky a vítr ve vlasech...

LISTOPAD

ráda chodím tam
kde padá listí
skáču do návějí
a stávám se zase dítětem
chvíli jsem stromová víla
anebo vítr od severu
a chvílemi nejsem nic
nechávám se unášet
plynoucími okamžiky
mějte si lidé své starosti
tady pod stromy dnes můžu
rozhazovat plnými hrstmi
a smát se všemi barvami