Nikdy jsem neměla ráda listopad. Měla jsem ho za nejsmutnější ze všech měsíců, plný smutku, usychání, depresí, tmy. Až do chvíle, kdy jsem objevila hromady neshrabaného listí, slunce mezi mraky a vítr ve vlasech...
LISTOPAD
ráda chodím tam
kde padá listí
skáču do návějí
a stávám se zase dítětem
chvíli jsem stromová víla
anebo vítr od severu
a chvílemi nejsem nic
nechávám se unášet
plynoucími okamžiky
mějte si lidé své starosti
tady pod stromy dnes můžu
rozhazovat plnými hrstmi
a smát se všemi barvami
