Je tomu dávno, co jsem naposledy básnila, navíc rýmovaně. Ale tu jsem asi před 3 dny v zápisníčku našla dávno zapomenutý střípek, který jsem zatím nedokončila. Tak už to chodí, že se zapomenuté básně samy přihlásí o dokončení ve svůj čas. Pšenice zatím ještě odpočívá, a možná proto je ta správná chvíle k tomu, abych ji zlehka polechtala na patě...
Přísliby
Když půjdu polem pšenice,
ucítím sametové chvění.
Možná si zrousám střevíce
a zemi probudím ze snění.
Když půjdu polem pšenice,
pšenice, co tu ještě není,
to, po čem toužím nejvíce,
potají vetknu do osení.