Do rukou se mi dostala kniha s prostým názvem Moře od Philipa Plissona. Slov je v ní poskrovnu, zato fotografiemi nešetřil. Jeho fotky znázorňující moře ve všech jeho podobách se téměř podobají obrazům. Ukazuje moře tak, jak je - rozmarné, živelné, klidné i zadumané. A to všechno mě dneska inspirovalo...
MOŘE
dech věků s písní albatrosů
na patře chutná trochu slaně
po pilné noci do oblázků
ráno se vrhne vyčerpaně
do plachet sype hrsti perel
spoutáno světly od útesů
nejistou rukou příběh čmárá
do písku jako do notesu
v podvečer linku nad obzorem
zářivý vějíř nebe zřasí
a živly obléknou si šaty
s ultramarínovými pásy
nevím... na mě jsou rýmy vždy až moc doslovné...