Následující báseň snad ani netřeba představovat. Krajina po celé zemi připomíná spíš podzimní časy než léto v plném proudu. Suché listí poletuje ve větru a jako šustivý koberec pokrývá smutné louky. Všichni čekáme na déšť, ale ten se zřejmě někam zatoulal... A okolo vidíme jen vyprahlost.
SONET O VYPRAHLOSTI
Táhlá jak tóny orientu
vlna za vlnou a přece nesmáčí
tady i v dálkách horizontu
všude prochází a tiše pytlačí
v pohledu žár a na rukou prach
proudy oblázků a lány bezmoci
roznáší ticho po studánkách
z pánů vesmíru jsme rázem otroci
fatamorgany a deštný klam
čekání na konec bezvládí
upínáme naděj k modlitbám
kapka deště za kraj prolitá
potom zmate samu vyprahlost
snad se v léčce dešťů nachytá
Já osobně bych do rýmu nešel, asi by mě to dost svazovalo, takže bod za odvahu :)