Včera už jsem to nestačila. Ale myslím, že ani dneska ještě není pozdě přidat vám sem jednu prvomájovou báseň. Ve spoustě vesnic, kterými jsem včera projížděla, jsem viděla stát májku. Tak tedy dnes právě o ní...
MÁJKA
Do vysoka rozpíná náruč
aby všichni poznali
že ty a já patříme k sobě
jako ty pentle na jednom kmeni
a že jako ty zelené lístky
také jednou spolu opadáme
A já opadám sama