Březen 2018

Labužníci

15. března 2018 v 14:00 | Jehane |  Tisíce modrých kvítků
Tuhle báseň jsem napsala jako reakci na silný zážitek z jedné francouzské restaurace v srdci Ostravy. Ta restaurace už tam není, nedávno se přestěhovala do jiného města. Ale měla úroveň, jakou jsem ještě nikde nezažila (ale nebylo potřeba sem chodit ve velké večerní, to zase ne). Takových pochoutek co tady podávali! Vše servírováno perfektní obsluhou, která dokonale zvládala splnit jakékoliv hostovo přání! Příjemná atmosféra podtrhovaná šansony Edith Piaf, jejíž hlas se tiše a nenásilně linul z reproduktorů, jako by zazníval odněkud z ulice a vy jste ho náhodou zaslechli. A najednou se před vámi na

Sonet o blízkosti

1. března 2018 v 17:32 | Jehane |  Vánoční sonety
Po delší době se sem zase vracím s básněmi a malbami (a příslibem do budoucna, že se tady snad budu objevovat častěji). Múza už si potřebovala odpočinout, ale zřejmě se trochu zapomněla na celoroční dovolené. Nakonec se přece jen vrátila.

Trochu netradičně přicházím začátkem března s vánočním sonetem. Ten už se však pomalu stává tradicí. Někdy jej mám hotový dlouho před vánoci a někdy jej smolím na koleni o štědrém dni. Je to trochu risk. A posledních pár let už se neptám JESTLI, ale KDY ke mně přijde. A on přišel, tentokrát za pět dvanáct... A tak mi bylo líto jej tady nevyvěsit. Tentokrát není rýmovaný, je splácaný, jak mi jej múza do tužky snesla. Ale třeba vás osloví, jako oslovil i mě.


SONET O BLÍZKOSTI
(vánoční)

Támhle na ulici jsi na mě zamával
a já se otočila zády
šla jsem svou vlastní cestou
protože ses mi zdál tak daleko

a v tom mě opustila radost
rozbila jsem si koleno
roztrhly se mi korále
nestihla jsem autobus

vzpomínám si na chvíle
kdy jsem kráčela s Tebou
jestlipak Tě ještě potkám

nemusím mít strach
jak malé dítě brzy
jistě se mi připleteš do cesty